marek boguszak
v poušti
8.5. - 11.6. 2025 GRAM
Fotografická tvorba Marka Boguszaka je oslavou krajiny v její nejčistší podobě. Výstava „V poušti“ představuje jeho nejnovější cyklus písečných dun, v němž mistrovsky přetváří přírodní scenérie v abstraktní vizuální symfonie. Během své více než padesátileté fotografické cesty Boguszak přešel od analogové černobílé fotografie k digitálnímu zpracování obrazu, čímž rozšířil hranice klasické krajinářské fotografie a stal se nejen interpretem, ale i tvůrcem nové vizuální reality.
Poušť a její duny jsou pro Boguszaka nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Minimalistická čistota písku, harmonie linií utvářených větrem a světlem, neustálé proměny barev a stínů vytvářejí dokonalé vizuální divadlo. Fotografování v poušti je pro něj stavem plné přítomnosti, kdy se okolní svět rozplyne a zůstane jen intenzivní vnímání okamžiku. Každý snímek v sobě nese DNA okamžiku, ale digitální postprodukce mu umožňuje abstrahovat realitu a vytvářet nadčasové obrazy.
Název „V poušti“ odkazuje nejen na zeměpisnou polohu, ale také na vnitřní stav ponoření se do krajiny a jejího nerušeného vnímání. Boguszakova tvorba osciluje mezi dokumentem a výtvarným uměním. Zatímco dokumentární fotografie zachycuje realitu s důrazem na autenticitu, jeho vizuální jazyk se snaží oprostit od přímé reprezentace a nabízí divákovi možnost objevit poušť jako prostor plný imaginace a vizuální poezie, kde si každý může najít svůj vlastní příběh a emoce. Právě tento moment subjektivního vnímání hraje klíčovou roli v jeho nejnovější sérii, kde díla nejsou pouhým záznamem krajiny - jsou odrazem vnitřního ticha, harmonie a neuchopitelného tajemství pouště, která se v jeho podání stává téměř transcendentálním prostorem.
Jeho fotografie získaly uznání na mezinárodních soutěžích a byly vystaveny v Evropě a USA. Jeho díla vlastní sběratelé ze Švýcarska, Španělska, České republiky a Ameriky. V současné době se plně věnuje projektu pouštních abstrakcí, přičemž jeho tvorba zůstává otevřená i novým možnostem. Boguszakova tvorba je důkazem, že fotografie může překročit hranice dokumentu a stát se čistě uměleckým vyjádřením.
ROZHOVOR | Marek Boguszak
Vaše fotografická cesta trvá více než 40 let – jak se vyvíjel váš pohled na fotografii od analogových černobílých snímků až po současné digitální abstrakce?
Začínal jsem s analogovou černobílou fotografií Prahy a krajiny, trochu jsem experimentoval s abstraktní (analogovou černobílou) fotografií. Hodně mi šlo o zachycení nálady a atmosféry. Bylo to o hledání, lovu toho, co se odehrávalo (mlha, déšť, sníh, světlo a stíny, osamělí chodci, lodičky …), tedy o nalezení „silného“ objektu, silné scény s náladou a atmosférou. A pak o co nejlepší proces (kompozice, kontrast …). Proces pouze pomohl zvýraznit již existující náladu objektu – nebo ji nezachytit či dokonce zničit. Ze zamlžené, zadumané a melancholické scény nábřeží a mostů na Vltavě nebylo možné udělat fotku plnou energie, jiskřivosti a radosti – nebo by byla hodně špatná. Celkově byla moje role při fotografování co nejlépe se dívat a „naslouchat“ a pak co nejlépe zachytit náladu a atmosféru scény – byl jsem interpret.
Digitální fotografie otevřela zcela nový svět a díky možnostem zpracování digitálního záznamu umožňuje být nejen interpretem, ale i aktérem, tvůrcem. Samozřejmě zůstává typ krajinářské fotografie, který je o jedinečné scéně a okamžiku a excelentním zachycení a zpracování – výsledkem je dechberoucí snímek bouře a záblesků slunce skrz černou bouřkovou stěnu v Patagonii. Možnosti editace a úpravy digitálních snímků jsou vůbec obrovské a umožňují posouvat, měnit či zcela transformovat původní náladu a atmosféru fotografované scény. Abstrakce pak dává možnost odpoutat se od běžných významů a asociací spojených s daným objektem a vytvářet nové obrazy s novými emocemi a náladami. Zároveň však díky kompozici, struktuře a textuře zůstává ve fotografii jistá DNA fotografované scény. Ke fotografovi interpretovi se tak připojuje fotograf tvůrce.
Součástí této výstavy je i charitativní rozměr – 10 % z prodeje vystavených obrazů bude věnováno na Konto Bariéry, nejdéle trvající veřejnou sbírku v České republice, která každý den pomáhá lidem s handicapem a organizacím, které o ně pečují. Jejím cílem je vracet handicapované zpět do života – stejně jako Boguszak svými snímky vrací krajinu do centra naší pozornosti.
Vaše fotografie zachytávají pouštní duny v takřka meditativní harmonii. Jak jste se dostal k této tematice a co vás na ní nejvíce fascinuje?
K focení pouště a písečných dun jsem se dostal v podstatě náhodou, v rámci focení krajiny. Písečné duny v poušti jsou jedinečný objekt. Jsou homogenní (zrnka písku), čisté až minimalistické, (téměř) dokonale harmonické (utvářené především gravitací a větrem), křivky jsou dokonalé a elegantní, samy o sobě i ve svých kombinacích nekonečně proměnlivé. Samotné "barevné" spektrum písku je velmi úzké a velkou barevnost tam vnáší světlo, slunce maluje na plátno písečných dun. V "normální" krajině bývá obtížné zachytit řád, čistou harmonii, je tam řada nesourodých (a někdy rušivých) prvků.
Píšete, že v poušti mizí rušivé vlivy reality a vzniká čistá forma. Znamená to, že při focení zažíváte jakýsi druh kontemplace nebo vnitřního ticha?
Určitě prostředí pouště umožňuje mysli odpoutání od "všedního" světa a větší soustředění. Velmi silný je zážitek ticha, který otevírá prostor jak pro pohled "dovnitř", do vlastní mysli, tak pro pohled "ven", na divadlo, které se odehrává na scéně přede mnou. Během úsvitu a východu slunce nebo při západu slunce se neustále mění světlo, barvy, stíny, a to velmi rychle. Úplně mě to vtáhne, je to fascinující divadlo a jsem tím zcela pohlcen. Plně se na to soustředím ("vyprázdním se") a jenom zápasím s tím, abych stihl uvidět a pak zachytit všechny úžasné obrazy, které se nabízejí. Jedno a totéž místo se během 10 minut dokáže díky ustupujícím stínům a rozšiřujícímu se světlu a změně barevného spektra velmi proměnit. Obvykle to trvá 2–3 hodiny. Celkový pocit, který mám ze seance focení, je určitě naplnění až přeplnění.
Digitální úprava obrazu je důležitou součástí vašeho procesu. Jak vnímáte hranici mezi fotografií jako dokumentací a fotografií jako formou výtvarného umění?
Fotografie má řadu tváří a funkcí. Dokument na jedné straně zachycuje "co nejlépe" realitu a to je jeho jádro. Cílem je zachycení, přenos informace, "obrazu reality". Fotografie jako forma výtvarného umění (fine art fotografie) usiluje o "osvobození" od přímočarého zobrazení reality a zdůraznění vizuální estetiky, komunikace konceptů, "myšlenek" apod., a nemusí věrně reprodukovat realitu. Společné mají to, že dobrá dokumentární fotografie i dobrá fine art fotografie vzbuzují emoce, inspirují pocity, nálady.
Fotografie je často považována za médium okamžiku, ale vaše díla působí takřka nadčasově. Jakým způsobem pracujete s časem a jeho vnímáním ve vašich snímcích?
V průběhu samotného focení v poušti se scéna neustále proměňuje, vystupují nové tvary a křivky, nové barevné kombinace. Fotografie zachytí DNA daného okamžiku a v tom smyslu je jedinečná a časově závislá. V průběhu editace fotografie dochází k tomu, že v rámci určeném danou DNA (kompozice, linie, plochy, barvy) obraz postupně abstrahuje od reality a souběžně s tím zachycuje moje nálady, pocity, emoce. Tím se snad může objevovat jakási "nadčasovost", protože jak harmonie ploch a elegance křivek, tak pocity a nálady jsou "věčné".
Na jakých nových projektech momentálně pracujete a jakým směrem se vaše tvorba může vyvíjet v budoucnu?
V současné době se plně věnuji jedinému projektu "poušť / písečné duny". Myslím, že jsem ani zdaleka nevyčerpal všechny možnosti a stále objevuji nové věci, nové výrazy. Do budoucna netuším, rád bych zkusil něco s AI, uvidíme. Když jsem otevřený, nové věci se objevují. Když "vymyslím plán", málokdy to funguje a stejně se to postupně mění.
Proč jste se rozhodl pro název výstavy?
V poušti lze "vidět" fata morganu, věci, obrazy, které tam "ve skutečnosti" nejsou. Podobně i na vystavených fotoobrazech jsou "DNA", věci, které tam v realitě nejsou. A je to velmi individuální, co tam kdo vidí a co při tom cítí, nebo necítí nic.
Kurátor: Kristína Kadáková
V případě zájmu o dílo kontaktujte: galerie@dudesandbarbies.cz
