Matěj prát
Žena
22.9. -26.10. 2026 BISTRO B
Vernisáž výstavy: 22.9. v 17:00
Ženská figura provází dějiny umění snad od jejich samotného počátku. Měnila se její podoba, význam i způsob, jakým se na ni společnost dívala. Jednou byla symbolem krásy, jindy mateřství, touhy, života nebo moci. Pro Matěje je žena především přirozenou součástí světa, který se snaží prostřednictvím malby poznávat a zaznamenávat.Ženská figura provází dějiny umění snad od jejich samotného počátku. Měnila se její podoba, význam i způsob, jakým se na ni společnost dívala. Jednou byla symbolem krásy, jindy mateřství, touhy, života nebo moci. Pro Matěje je žena především přirozenou součástí světa, který se snaží prostřednictvím malby poznávat a zaznamenávat.
K malbě se dostal vlastně oklikou. Jako dítě neustále kreslil, postupně však tvorbu odložil a na několik let se jí téměř nevěnoval. Znovu ji objevil během pobytu ve Finsku, kde měl čas soustředit se na sebe a na věci, které ho skutečně zajímají. Začal kreslit uhlem a velmi rychle se z náhodného návratu ke kresbě stala každodenní potřeba. Od té doby se jeho práce postupně proměňovala. Uhel vystřídaly pastely, akryl a nakonec olej, který se stal médiem, v němž dnes nachází největší svobodu.
Matějovy obrazy nevznikají z potřeby vytvořit dokonalou podobu. Zajímá ho především okamžik, jeho atmosféra a nálada, která v něm zůstává. Právě proto je mu blízký impresionismus, který pro něj představuje především schopnost zachytit prchavý moment a jeho emocionální otisk. Nejde mu o přesné zachycení reality, ale o pocit, který v ní v danou chvíli nachází. Přiznané tahy štětce, vrstvy barvy a jejich bezprostřednost mu umožňují reagovat na obraz intuitivně a zachytit emoci dříve, než se vytratí.Právě tato bezprostřednost je pro jeho tvorbu charakteristická.
Ženské tělo pro něj není pouze objektem, který pozoruje. Je způsobem, jak zachytit intimitu. Matěj se nesnaží ženu stylizovat ani vytvářet její univerzální podobu. Vnímá ji jako symbol života a přirozené dokonalosti, zároveň ho ale zajímá její lidskost a křehkost. V jeho obrazech se proto objevují momenty, které působí téměř jako zastavené vzpomínky. Nejsou okázalé. Jsou tiché, osobní a bezprostřední.
Jeho přístup k tvorbě je stále ve fázi hledání. Techniku se učí především vlastní zkušeností a každý nový obraz pro něj představuje další pokus pochopit, co vlastně chce malbou říct. Někdy výsledkem není obraz, se kterým je spokojený. I to ale přijímá jako součást procesu. Malování pro něj není pouze způsobem, jak něco vytvořit, ale také způsobem, jak se učit dívat. Na druhé lidi, na vlastní okolí i na sebe samotného.
Výstava ŽENA je tak osobním setkáním s ženskou figurou, ale také s malířským hledáním samotného autora. Je záznamem jeho fascinace tělem, krásou a intimitou, stejně jako jeho snahy zachytit svět tak, jak ho sám vidí. Bez potřeby jej uhladit nebo přizpůsobit představě o dokonalosti.
Protože někdy je právě nedokonalý tah štětce tím, co obrazu dovolí zůstat skutečně živým.
V případě zájmu o dílo kontaktujte: galerie@dudesandbarbies.cz